Galerie 140 – výstavy

Fimfárum

20. června–22. září

Výstava pro milovníky animovaného filmu Fimfárum. Expozice bude obsahovat trojrozměrné scény z jednotlivých pohádek celovečerního filmu a kromě loutek, rekvizit a dekorací budou k vidění také originální scénické návrhy a ilustrace. Pro děti je připravena herna.

Ve středu 19. června od 17 hodin zveme na vernisáž výstavy.

Výstavu pořádá město Tábor ve spolupráci s MAUR film, s. r. o.

 

 

 

 

 

Swing Band Tábor

Pod ochranou svatého Floriana

9. května–9. června 2019

Výstava, mapující více než pět století působení kominíků v Čechách, přiblíží dějinné peripetie příchodu prvních kominíků na naše území, jejich nezastupitelnou roli v prevenci požárů i náplň jejich dnešní práce.

Patronát svatého Floriana si kominíci zvolili již v samém počátku svého sdružování. Na cechovní truhle, slavnostních cechovních pohárech a praporech byl zobrazován přinejmenším od první poloviny 18. století. Jeho obraz, podle dochovaných pozůstalostních inventářů, visel téměř vždy v rodinách kominických mistrů. Jeho svátek oslavovali bohoslužbami, výročními cechovními schůzemi, nebo později valnými hromadami společenstev, což se dodržuje dodnes.

Část kominických povinností, související s přímým zásahem při požárech přebíraly od 19. století se tvořící hasičské sbory, v nichž často působili, nebo je zakládali i kominíci. Proto je asi dnes spojován svatý Florian hlavně s hasiči.

Kominíky bylo možné potkávat i v táborských ulicích, přinejmenším od první poloviny 17. století. Přicházeli z oblasti jezera Maggiore na pomezí dnešní Itálie a Švýcarska, a pokud se ve městě usadili, pracovali zde po dlouhá desetiletí. Z torzovitě dochovaných archivních pramenů, rozesetých po celé Evropě, se členové Spolku pro založení muzea kominického řemesla a jeho propagaci snaží sestavit příběhy jejich životních osudů. Některé z nich budou představeny i v rámci táborské výstavy. Spolek tím završí pět let své činnosti.

Ve středu 8. května od 17 hodin zveme na vernisáž výstavy.

Výstavu pořádá město Tábor ve spolupráci se Spolkem pro založení muzea kominického řemesla a jeho propagaci.

 

 

 

 

 

 

rodina Bažantova

 

Výstavu zahájil pan Josef Bažant

 

Pouličníci

Velikonoční výstava

21. března–28. dubna 2019

Velikonoční výstava

Tradiční velikonoční výstava plná kraslic, ozdob a dekorací. Letos po dobu výstavy mohou návštěvníci hlasovat v soutěži O nejkrásnější kraslici.

Ve středu 20. března od 17 hodin zveme na vernisáž Velikonoční výstavy.

Informace pro základní školy – stále máme volné termíny na dílny v dopoledních hodinách ve dnech 8., 11. a 15. dubna. Na dílny je nutné si zarezervovat termín, bližší informace na čísle 381 215 401.

V sobotu 13. dubna v rozmezí 10-11 hodin a 14-15 hodin ukázka pilování kraslic s Ing. Oldřichem Semrádem.

Výstavu pořádá město Tábor ve spolupráci s Jihočeským muzeem v Českých Budějovicích.

 

 

 

 

 

Velikonoční dílna pro děti

 

Kateřina Syrná

 

Soutěž O nejkrásnější kraslici

Hvězdy stříbrného plátna

17. ledna–3. března

Období od poloviny 20. let 20. století, přes 30. léta, po polovinu 40. let se právem nazývá zlatým věkem československé kinematografie. V té době se započala a rozvinula kariéra mnoha legendárních režisérů – Lamače, Machatého, Friče, Slavínského, Vávry ad. Jejich zásluhou vznikly nesmrtelné filmy – Přednosta stanice, Ducháček to zařídí, Eva tropí hlouposti, Hotel Modrá hvězda, Noční motýl, Kristián, Nebe a dudy, Pohádka máje, Cesta do hlubin študákovy duše, Valentýn Dobrotivý, Mravnost nade vše a mnoho dalších, ve kterých hrály opravdové hvězdy – Baarová, Beneš, Burian, Fabianová, Ferbasová, Gollová, Haas, Höger, Kabátová, Mandlová, Marvan, Matulová, Nový, Ondráková, Pešek, Plachta, Vítová a nechyběli ani filmoví milovníci. Ale jen málo Čechů zažilo tak rychlý vzestup a vzápětí tak hluboký pád jako někteří prvorepublikoví a protektorátní herci a herečky. Snad nikdo si nevysloužil tolik obdivu a po druhé světové válce tolik zloby a nenávisti jako Lída Baarová, Adina Mandlová, Nataša Gollová nebo Vlasta Burian. Ani další ze slavných osobností filmu či divadla neměly v době komunismu na růžích ustláno – Zita Kabátová, Hana Vítová, Věra Ferbasová nebo Soňa Červená. Jiní zase byli velkými a přesvědčenými stoupenci komunistických ideálů jako např. Jindřich Plachta. Zatímco další se vypracovali a prosadili na evropské filmové scéně jako Anny Ondráková nebo v Hollywoodu jako Hugo Haas. Na výstavě nebude chybět ani zastoupení doposud žijící herečky Soni Červené, která si v r. 1947 zahrála po boku Jaroslava Marvana ve filmové komedii Poslední mohykán a obdiv si časem získala také jako operní pěvkyně.

Ve středu 16. ledna od 17 hodin zveme na vernisáž výstavy. K poslechu zahraje Jakub Valeš a Josef Okrouhlík.

Pro dospělé i děti je připraven malý test na prověření jejich znalostí o českém filmu v období 1918–1945.